Čí prezident?
Od začátku se oba kandidáti na Hrad vyjadřovali slušně, a to i při jediném otevřeném setkání v Senátu.
Jejich řeči ve Španělském sále byly prezidentského kalibru, obě hodné hlavy státu, zdůrazňující směr i způsob prezidentování. Pro český národ tu byla hozená rukavice viditelného rozdílu – pokračování dosavadní cestou „správného směru“ Václava Klause, anebo „malé zemětřesení“ pro republiku „bez bariér“ Jana Švejnara. Jasný rozdíl, jak má být.
Honosný historický sál byl připraven pro důstojné rozhodnutí, ale místo toho se během pár hodin podařilo našim zákonodárcům proměnit ho v prostředí pro mnoho z nich bližší – v bahnitý močál.
Ve světě obvykle volební komise určuje mechanismus volení. Každá strana vyšle svého zástupce, kteří za uzavřenými dveřmi rozhodnou – od volby tajné či veřejné, až po způsob sčítání hlasů. Dokud se nedohodnou, není hlasování. Pokud bychom se tím řídili, vyhnuli bychom se nedůstojné debatě i praxi.
Teď budeme svědky dalšího politického lavírování, zmíněný dojem důstojné debaty mezi dvěma kandidáty bude postupně utopen stoupajícím močálem stranické rétoriky, která pohltí všechny kandidáty, staré anebo nové.
Právě proto musí příště prezidenta volit lidé. Autorita prezidenta bude vycházet z každého z nás, bude nestranicky podložena.
Někteří tvrdí, že post presidenta se dá „koupit“ přes peníze pod stolem či na něm. To ale závisí na transparentnosti hlasování a charakteru společnosti. Takové poznámky (a mnohokrát i lidé, kteří je tlumočí) jsou cynické a trapně podkopávají potenciál naší společnosti.
Ať bude zvolen kdokoliv, pachuť z těchto voleb bude trvat určitou dobu. Než bude zapomenuta, hlavním úkolem jak zákonodárců, tak veřejnosti by mělo být uznat současný směr a co nejrychleji prosadit onu změnu – volbu přímou. Ostatně většina politických stran je dnes pro. Nicméně pokud jde o současné volby, příští prezident bude více jejich než náš.
MUDr. Martin Jan Stránský
Publikováno:
Právo
14. 2. 2008
Kontakt
MUDr. Martin Jan Stránský
Národní 9, Praha 1